Černobílý svět

25. května 2015 v 12:14 | Nats |  Other
Konečně jsem se odvážila napsat zase něco k tématu týdne:D Tak snad to nebude až taková hrůza :D

Nejspíš kdybych se podívala na svět "z dálky" tak by mi připadal černobílý. Však sami to znáte. Je to už docela stereotyp. Narodit se, školka, škola, práce a než se nadějeme je tu konec života. Takto bych viděla lidský život. Ale svět se mění a to už černobíle nevypadá. Myslím že nejsem schopna postřehnout za jeden život změnu. Nejspíš protože to není tak rychlé :D Ale jsou tu záznamy takže víme o změnách světa.

Ovšem jsou zde i výjímky, které se neřídí tím nepsaným pravidlem. Najde se spousta lidí, kteří si život zařídí jinak než že budou pracovat. Například umělci nebo lidé na volné noze. Můžou vstávat kdy chcou a nic je netíží. Ano vím je to taky práce ale třeba při srovnání s nějakým vystresovaným úředníkem je to přece jen o dost jiná práce.

Nechci říct že svět je černobílý. Není. Ale musela bych se kouknout blíž na ty maličkosti. V drbnostech, detailech, maličkostech je krása přece. I malý dáreček potěší a ta radost to by měla být ta barva. Stejně jako spousta dalších pocitů. To podle mě dělá svět barevným. Už od dávných dob se pocity promítají do barev.

Myslím že svět by byl černobílý kdyby ty pocity a ty maličkosti kterými to vyvoláváme neexistovaly. Něčím se ten život musí oživit. Jinak bysme mohli být jako roboti.




Tak snad se vám článhek líbí a pochopili jste mé roztěkané myšlenky :)
Nats
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Taky máte osobu, kterou byste za nic nevyměnili? :))

Ano, tu nejlepší. :3
Zatím jsem neměl/a štěstí tu osobu potkat. :/

Komentáře

1 Baruš Baruš | Web | 25. května 2015 v 14:37 | Reagovat

díky za přijetí do affs. :) já jsem popravdě docela proslulá dlouhýma článkama, prostě já v krátkosti psát neumím,tak kdyby se ti to třeba nelíbilo nebo tak něco,tak se neboj mi normálně říct, že už tě to nebaví a že spřátelená být nechceš,pochopím to.:)máš pravdu,souhlasím s tebou,ale mě to taky někdy přijde celé takové na nic..vždyť je to pořád dokola, buď je člověk šťastný nebo nešťastný, buď má lásku nebo zas ne..prostě já nevím,přijde mi, že ten svět jde doslova do prdele..
nechci být takhle hnusná,ale já mám nějakou špatnou náladu. takže mě všechno sere. :D
možná bych neměla obíhat když jsem takhle negativně naladěná:D

2 Kristýna Kohoutová Kristýna Kohoutová | E-mail | Web | 26. května 2015 v 0:58 | Reagovat

Zdravím Tě,
ráda bych Ti nabídla možnost autorské spoluúčasti na mém připravovaném knižním projektu.
Úkolem je napsat vyjádření jakéhokoliv rozsahu, žánru a jazykových prostředků na téma "nejhorší situace v mém životě a nejlepší cesta z ní ven". Doplňující fází projektu je zodpovězení dotazníku na téma, který se zabývá životními hodnotami.
Hlavním cílem projektu je pracovat s pravdou a spatřovat smysl ve všech jejích formách. Ukazovat ji takovou, jaká je, vnímat ji bez příkras a pozlátka, a tím objevit její pravou váhu a krásu. Přestat se jí obávat, i když někdy může bolet, nebo být nepříjemná. Dokázat vyjádřit, že teď zrovna bolí, nebo je nepříjemná, a vědět, že je to tak v pořádku a není se za co ani v nejmenším stydět. Přijmout pravdu v lásce a souladu se sebou.
Mezi další dílčí cíle patří pozastavit se nad tím, jak jsme jako živé bytosti všichni stejní, ale přesto každý jedinečným originálem. Setřít rozdíly v pohlaví, generacích, barvách pleti, užívaném jazyce, sexuální orientaci, a naopak se nahlas rozlišit svým výjimečným pohledem na svět.
Budu ráda, když se nenásilnou cestou podaří dosáhnout i motivačního podtextu založeném čistě na osobních zkušenostech všech zúčastněných bez přítomnosti moralizování, klišé a odborné terminologie, ale nechci to tam rvát na sílu.
Věřím, že každý by si v tomto díle mohl najít především to, co zrovna nejvíce potřebuje, takže cílů může být ve skutečnosti mnohem více, ač je nestanovuju jen já, protože autory jsme my všichni zúčastnění, já bych to chtěla jen určitým způsobem usměrnit a pokusit se to nějakou cestou zpřístupnit těm případným, kterým zrovna něco takového chybí do jejich životní skládačky...
V případě zájmu o bližší informace mě, prosím, kontaktuj na e-mail kristynakohoutova@email.cz, případně na facebook do zpráv na facebook.com/KristynaKohoutovaCZ. Bylo by mi ctí.
S poděkováním a přáním příjemného večera,
Kristýna Kohoutová

3 Uraluska Uraluska | E-mail | Web | 26. května 2015 v 12:21 | Reagovat

S tím nic je netíží bych možná byla trochu opatrnější, být na volné noze může být leckdy těžší než dělat klasického úředníka.

Myšlenka, že barvy života jsou tvořené maličkostmi, se mi ale líbí :)

4 Darkness ღ Darkness ღ | Web | 26. května 2015 v 13:41 | Reagovat

Chápu, co tím chceš říct :)
Já sama mám někdy obavy, že budu mít nudný život.. že uvíznu v jakémsi stereotypu a až si to uvědomím, nedovedu se z toho vysvobodit.

5 Lucy Lucy | Web | 28. května 2015 v 10:59 | Reagovat

Je to hezký článek a to, že svět není černobílý je pravda, i když se nám to tak někdy zdá. :) Ale osobně si myslím, že i za ten jeden život jsme schopni zachytit změnu, je mi 21 a už ji pozoruju taky - mobily, počítače, jak pokračuje doba, jaké problémy mají moji rodiče s technikou, která je pro mě běžná a normální... Svět jde dopředu neustále. :)

6 Ďábelská Victoria Renkse Ďábelská Victoria Renkse | Web | 4. dubna 2016 v 11:07 | Reagovat

Nádherné obrázky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama